Tituly a vyznamenání Konrada Adenauera
Konrad Adenauer během svého života obdržel řadu státních i nestátních, národních i mezinárodních ocenění a vyznamenání, která odráží jeho funkci německého kancléře, kterou zastával od roku 1949. Byl také držitelem více než dvaceti čestných doktorátů, které obdržel od německých i zahraničních univerzit. Také po něm byla pojmenována řada staveb, ulic i dalších objektů.
Vyznamenání a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Státní vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Afghánistán
- Řád nejvyššího slunce I. třídy s řetězem – 1963[1]
- Argentina
- velkokříž Květnového řádu – 14. srpna 1953[2]
- velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – 21. března 1962[1]
- Bavorsko
- Bavorský řád za zásluhy – 3. května 1958[3]
- Belgie
- velkodůstojník Řádu Leopolda – 22. září 1956[4]
- Bolívie
- velkokříž Řádu andského kondora – 28. dubna 1955[1]
- Brazílie
- velkokříž Řádu Jižního kříže – 6. července 1953 – podle Tammanna bylo toto vyznamenání překvapivé s ohledem na to, že Brazílie byla jedinou jihoamerickou zemí, která za druhé světové války vyslala své jednotky do boje proti Německu, ocenění mělo být chápáno jako akt usmíření[5]
- Dominikánská republika
- velkokříž Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly – 21. listopadu 1954[1]
- Ekvádor
- velkokříž Národního řádu za zásluhy – 10. ledna 1955[1]
- Etiopské císařství
- velkokříž Řádu svaté Trojice – 24. listopadu 1954[1]
- Francie
- velkokříž Řádu čestné legie – 1962[6]
- Haiti
- velkokříž Národního řádu cti a zásluh – 20. prosince 1955[1]
- Chile
- velkokříž Řádu za zásluhy – 30. března 1954[1]
- Írán
- velkohvězda Řádu koruny – 9. srpna1955[1]
- Island
- velkokříž Řádu islandského sokola – 29. ledna 1955[7] – jediný skandinávský řád, který Konrad Adenauer během svého života obdržel[1]
- Itálie
- velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – 31. prosince 1953[8][9] – první evropské státní vyznamenání, které Adenauer obdržel po druhé světové válce
- Japonsko
- Řád vycházejícího slunce I. třídy – 22. března 1960 – předán mu byl během jeho státní návštěvy Japonska[1]
- Řád květů paulovnie – 2. prosince 1963 – předán mu byl japonským velvyslancem Naritou v Bonnu za dlouhodobé porozumění mezi Japonskem a Německem, stejně jako za mír a blahobyt ve světe[1]
- Kolumbie
- velkokříž Řádu Boyacá – 30. září 1953[10]
- Kuba
- velkokříž Řádu Carlose Manuela de Céspedes – 6. února 1957[1]
- Libérie
- velkokříž Řádu africké hvězdy – 7. dubna 1960 – řád mu byl předán liberijským velvyslancem v Bonnu[1]
- Lucembursko
- velkokříž Řádu dubové koruny – 1. července 1957[11]
- Madagaskar
- velkokříž I. třídy Národního řádu Madagaskaru – 27. srpna 1962[1]
- Mexiko
- velkokříž Řádu aztéckého orla – 1955[12]
- Německo
- velkokříž speciálního vzoru Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – 31. ledna 1954[13]
- Nikaragua
- velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu Rubéna Daría – udělen prezidentem L. S. Debaylem[1]
- Nizozemsko
- velkokříž Řádu nizozemského lva – 1960 – řád mu byl předán nizozemským velvyslancem v Bonnu van Vredenburchem, stal se tak 819. rytířem velkokříže v historii existence řádu[1][14]
- Pákistán
- Řád znamenitosti – 1961[1]
- Peru
- velkokříž Řádu peruánského slunce – 18. července 1953[15]
- Portugalsko
- velkokříž Řádu Kristova – 24. ledna 1956[16][17]
- velkokříž Řádu věže a meče – 15. října 1963[1][17]
- Pruské království
- Kříž za zásluhy za válečnou pomoc – 17. března 1917
- Železný kříž na Bílé stuze – 2. ledna 1918
- rytíř Řádu červené orlice IV. třídy – 30. srpna 1918
- Rakousko
- velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – 18. října 1956[18]
- Řecko
- velkokříž Řádu Jiřího I. – 16. března 1954[1][19]
- Salvador
- velkokříž se stříbrnou hvězdou Řádu José Matíase Delgada – 5. listopadu 1955[1]
- Senegal
- velkokříž Národního řádu lva – 1961[1]
- Spojené království
- čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří – 31. prosince 1956[20]
- Španělsko
- velkokříž Řádu za občanské zásluhy – 27. listopadu 1928[1]
- velkokříž Řádu Isabely Katolické – 15. února 1967[1]
- Thajsko
- velkostuha Řádu thajské koruny – 11. srpna 1955[1]
- velkostuha Řádu bílého slona – 26. července 1960 – udělen při příležitosti státní návštěvy krále Rámy XI. a jeho ženy Sirkit v Německu[1]
- Vatikán
- rytíř Řádu zlaté ostruhy – 28. prosince 1955 – udělen papežem Piem XII., jako nositel tohoto ocenění získal teoretické právo vjezdu na koni do kostela[21]
- rytíř Nejvyššího řádu Kristova – 1963 – udělen papežem Pavlem VI.[21]
- rytíř velkokříže Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského[22]
- Venezuela
- velkodůstojník Řádu osvoboditele – 3. července 1954[1]
Nestátní ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Cena Karla Velikého – Cáchy, 1954
- Muž roku 1953 podle časopisu Time
Čestná občanství
[editovat | editovat zdroj]Akademické tituly
[editovat | editovat zdroj]Adenauer obdržel celkem 23 čestných doktorátů, z toho bylo pět z Univerzity v Kolíně nad Rýnem a 8 z univerzit ve Spojených státech amerických.[23]
Eponyma
[editovat | editovat zdroj]Po Adenauerovi byla pojmenována řada objektů včetně letiště Köln/Bonn. Jeho jméno nese také berlínské sídlo strany CDU Konrad-Adenauer-Haus. Pojmenována po něm byla také čestná náměstí, ulice a mosty. Jmenuje se po něm i nadace blízká CDU (Nadace Konrada Adenauera, Konrad-Adenauer-Stiftung.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TAMMANN, Gustav Andreas; HOMMEL, Engelbert. Die Orden und Ehrenzeichen Konrad Adenauers. The orders and decorations awarded to Konrad Adenauer.. Bad Honnef: Stiftung Bundeskanzler-Adenauer-Haus, 1999. 205 s. ISBN 3-9806090-1-4. dále jen Tammann.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konrad Adenauer na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa Orden und Ehrenzeichen :: Konrad Adenauer. www.konrad-adenauer.de [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-09.
- ↑ Tammann, s. 29–31
- ↑ Tammann, s. 39
- ↑ Tammann, s. 41
- ↑ Tammann, s. 47
- ↑ Tammann, s. 79
- ↑ Tammann, s. 107–109
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Tammann, s. 111
- ↑ Tammann, s. 123
- ↑ Tammann, s. 131–134
- ↑ Tammann, s. 141–143
- ↑ Tammann, s. 61–66
- ↑ Tammann, s. 145
- ↑ Tammann, s. 165–167
- ↑ Tammann, s. 169
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online.
- ↑ https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
- ↑ Tammann, s. 61–65
- ↑ Tammann, s. 85
- ↑ a b Tammann, s. 91–93 a 97–102
- ↑ Tammann, s. 95
- ↑ Ehrendoktor :: Konrad Adenauer. www.konrad-adenauer.de [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-27.
- Tituly a vyznamenání osob z Německa
- Nositelé Řádu nejvyššího slunce
- Nositelé Květnového řádu
- Nositelé velkokříže Řádu osvoboditele generála San Martína
- Nositelé Bavorského řádu za zásluhy
- Velkodůstojníci Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé velkokříže Řádu andského kondora
- Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže
- Nositelé Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly
- Nositelé Národního řádu za zásluhy (Ekvádor)
- Nositelé Řádu svaté Trojice
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Národního řádu cti a zásluh
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Chile)
- Nositelé Řádu koruny (Írán)
- Nositelé velkokříže Řádu islandského sokola
- Rytíři velkokříže Řádu italské koruny
- Nositelé Řádu vycházejícího slunce I. třídy
- Nositelé Řádu květů paulovnie
- Nositelé velkokříže Řádu Boyacá
- Nositelé Řádu Carlose Manuela de Céspedes
- Nositelé Řádu africké hvězdy (Libérie)
- Rytíři velkokříže Řádu dubové koruny
- Nositelé Národního řádu Madagaskaru
- Nositelé velkokříže Řádu aztéckého orla
- Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa
- Nositelé Řádu Rubéna Daría
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Nositelé Řádu znamenitosti (Pákistán)
- Nositelé velkokříže Řádu peruánského slunce
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Nositelé Řádu červené orlice
- Rytíři velkokříže Řádu věže a meče
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy
- Nositelé velkokříže Řádu Jiřího I.
- Nositelé Řádu José Matíase Delgada
- Nositelé Národního řádu lva
- Čestní rytíři velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
- Nositelé velkokříže Řádu za občanské zásluhy
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Řádu thajské koruny
- Nositelé Řádu bílého slona
- Nositelé Řádu zlaté ostruhy
- Nositelé Nejvyššího řádu Kristova
- Velkodůstojníci Řádu osvoboditele
- Nositelé Ceny Karla Velikého